Víkendové predsavzatia

Už od rána viem, že som v sklze. Posledné dni nič nestíham, všetkého mám nad hlavu a stále sa nad niečim nervujem. Hold, to je vysoká škola. Vždy som obdivovala americké filmy z prostredia univerzít, ktoré opisovali študentský život ako jednu nekončiacu párty a jediným problémom študentov bolo riešiť intrigy bratstva a sesterstva. Kiežby som na práci mala len toto.

Každý vám o vysokej škole povie len tie príjemné veci – ako sa nechodilo na prednášky, pilo sa po nociach a flámovalo po skúškach. Väčšina ľudí však zabudne na tie nepríjemné stránky študentského života, ktorých je v určitom období prevažné množstvo. Nikto vám nepovie ako celé noci sedel nad knihami a drvil sa fakty, ktoré ani nedávali zmysel. Nikto vám nepovie, ako celý zúfalý vyhodil knihu z okna. Ja sa k tomu priznávam – vyhodila som z okna učebnicu chémie a nebolo vôbec príjemné ju v tme hľadať vonku, lebo na druhý deň ma čakala skúška.

Ešte teraz si pamätám víkendy na strednej – tri hodiny som sa sťažovala na domáce úlohy a potom som šla a za jeden sobotný večer som ich spravila. Nech mám pokoj. Dnes už od rána sedím za svojim písacím stolom a mám pocit, že hora mojich povinností sa nezmenšila ani o kúsok. Nechcem sa sťažovať – ale je možné niekoľko hodín pracovať (pracovať efektívne bez facebooku a nekonečeného pozerania Youtube) a nevidieť žiadnu zmenu?

V poslednom čase ma neskutočne štve fňukanie ľudí okolo seba – ako neviem pochopiť koľko toho majú a aký náročný život vedú. Som v treťom ročníku Molekulárnej biológie a moje víkendy vyzerajú tak, že ráno si sadnem za stôl a dopisujem bakalárku, dokončujem články na weby, pre ktoré pracujem, píšem práce, na ktoré ma najali a medzitým sa snažím ešte upratať a navariť. Môj deň má kvalitne využitú každú sekundu, ale niekedy by sa mi naozaj hodil Hermionin časovrat. Alebo aspoň keby ma niekto naklonoval.

Pri slove štátnice alebo prímačky mi začínajú naskakovať vyrážky – skutočné, nezvzhľadné a svrbiace výražky, ktoré vyzerajú ako skutočná alergia na všetkých blbcov v mojom okolí. Už ma ani nebaví vysvetľovať, prečo niekam neprídem. Nestíham to – nielen prísť, ale ani vysvetliť. Väčšina vecí okolo mňa plynie tak, že ich ani neregistrujem a sú mi úplne ukradnuté. Mám zlý pocit, že sa prepadnem buď do depresie alebo niekomu veľmi škaredo vynadám. Volím radšej druhú možnoť – som egoista a mňa to bude bolieť menej.

Pevne verím, že sa mi veľmi skoro podarí stihnúť všetko, čo potrebujem a vrátiť do môjho šialeného života zas nejaký poriadok. Takže To Do listy naštartovať, víkend plný povinností začína.

Share on FacebookShare on Google+Pin on PinterestTweet about this on Twitter

9 názorov na “Víkendové predsavzatia

  1. Petra

    To je skvělý článek! Úplně tě chápu a moje myšlenky vystihuješ taky přesně. Já jsem ve druháku farmacie a taky to není žádná sranda … ale vybraly jsme si tak a budeme rády až to dostudujeme 🙂 A jo taky by se mi líbily ty univerzity co mají v Americe, vždy jsem to obdivovala v seriálech a filmech 😀
    Petra | http://www.mygoldenmind.blogspot.cz

  2. Lola-J

    No jo, realita je zkrátka jiná. 😀 Držím ti palce, taky dost těžko všechno stíhám za ten týden, ale pokud se chci vyhnout obřímu failu na všech frontách, jiná možnost, než jít vpřed, zkrátka není. 🙂 A jsem si jistá, že to šťastné vzpomínání brzy zaslouženě přijde!

  3. Katie*

    Jojo, úplně ty filmy vidím…nejsem na vejšce a z toho co slyším, to fakt jak z filmu není. Mě totiž tedy zatím všichni řekli i to dobré i to zlé… 😀 🙂 To ale ani střední. Jsem na střední a poslední dobou to mám stejně jak ty…maturitní ročník není procházka růžovým sadem :/ 🙂
    Tak to tě chápu, že už ti musí občas ostatní v tomto lézt na nervy. Už podle toho, co tu píšeš je to fakt fuška. Ale ať to vše trochu zase zvolní, daří se a jde jak má 🙂 🙂

  4. Sova

    Je pravda, že americké filmy tohoto typu jsou jeden velký klam, ale nevím, jestli bych zrovna stála o intriky druhých :’D, každopádně soucítím s tím návalem povinností.
    Tak ale na ten vyhazov knížky bych se podívala. 😀 Připomnělo mi to jedno meme, kdy se vyhazují do luftu všechny papíry, jak na to člověk kašle, ale hned na druhém obrázku je sbírá zpátky: proměnila jsi to v realitu. 😀
    Zatni zuby. Držím ti palce, ať ti toto období co nejrychleji uteče, ať už máš klid a můžeš si oddychnout, že všechny tyto nepříjemné chvíle a odříkání nebyly zbytečné – každopádně, na odpočinek se taky zapomínat nesmí, jedno malé ujetí mimo koleje je někdy potřeba. Ještě jednou: držím palce!

  5. Linda

    Já jsem na tom teď stejně. Taky vůbec nic nestíhám, jsem unavená a ve všem mám skluz. Nevím čím to je, ale i v okolí mám dost lidí co to mají stejně. Asi je to tím obdobím, ale pevně věřím, že to přejde. A držím palečky i tobě ať všechno stíháš 🙂

  6. Anička

    Též toho mám nad hlavu, blíží se mi první zkouškové a dost se toho bojím. Přijde mi, že jsem si toho nabrala až moc. Dneska jsem moderovala týden vědy a techniky, teď mířím na přednášku a potom přijedu bůh ví kdy domů. To budu muset ještě uvařit a trochu poklidit. O přetékajícím koši na prádlo ani nemluvím 🙁 :D! Držím nám palce.

    http://www.thewaybya.blogspot.cz

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.